Ivana Hrušková
Bylo nebylo, jedno malé děvčátko, které chtělo dělat radost všem kolem sebe. Bylo hodné, poslušné a dělalo vše tak, jak si myslelo, že je to správné. Chodilo do školy, studovalo na vysoké škole a potom hned šupky dupky do práce, protože tak je to správné. Pracovalo a pracovalo, tak nejlépe, jak jen to dokázalo. Pořád se ze všech sil snažilo, aby všichni kolem byli šťastní a ničím se netrápili. Povím vám, je to ale fuška, být vrbou, poslední záchranou a nejlepším přítelem pro všechny okolo vás. Už se nemůžete soustředit sami na sebe, na svoje přání, na svoje starosti, když se vaše srdce i mysl točí kolem ostatních...
A tak, jednoho dne, rozhodli se duše a tělo teď už dospělého děvčátka, že ji zachrání. Jedním velkým úderem přinutili děvčátko, aby se zastavilo, nadechlo se a bylo jen samo sebou se sebou.
To děvčátko při cestě z temnoty objevilo jógu, která se pro něj stala cestou sebepoznání, nalezení sebeúcty a lásky k sobě samé.
To děvčátko jsem já a tak tu teď jsem a ráda bych učením jógy pomohla na cestě z temnoty i dalším tápajícím.