Mudrc jménem Pataňdžali je všem jógujícím osobou známou, byť do jisté míry záhadnou a mnoha nejasnostmi a legendami opředenou. Už samotná datace Pataňdžaliho do toho či onoho konkrétního historického období činí mnoha vědcům potíže. Staré Indy historiografie příliš nebrala, jejich úvahy o čase se nesly v rámci obrovitánských cyklů, ér (neboli jug) a věčných návratů.
Ten, který zřel pravdu
Máhářiši (veliký zřec = ten který zřel Pravdu) Pataňdžali bývá obvykle zařazován do rozpaženého údobí 250 př. n. l a 250 n. l. Jak je známo, je autorem Jógasúter, neboli 194 aforismů o józe, rozdělených do 4 knih, které tvoří filosofickou kostru, jádro systému jógy. Přestože podle některých badatelů nebyl autorem súter jeden jediný člověk, ale spíše něco jako "kolektiv autorů", výhradní autorství už Pataňdžalimu nikdo neodpáře.
Pataňdžaliho osmidílný (doslovně "osmi - údý") systém jógy – aštanga (neplést s dynamickou aštangou vinjásou z Krišnamačárjovské tradice), je mnohdy nazýván jógou králů, nebo také rádža jógou. Pataňdžali předložil osm pilířů, na kterých je celý systém postaven. Jednotlivé větvě (ang) jsou za sebou hierarchicky řazeny, přestože se mnohé navzájem prostupují. Pokud adept jógy přeskočí nebo ošulí jeden z pilířů, jeho "stavba nebude pevná v základech".
Jsou jimi notoricky známé: jamy, nijamy, ásany, pránajám, pratjahár, dháraná, dhján a samádhi.
První dva stupně Pataňdžaliho aštangy tvoří jamy a nijamy, dříve ne zcela přesně překládané "zákazy a příkazy", tvořící cosi jako eticko-morální základ jógy.
Musíme mít na paměti dobu a kontext, ve kterém Jógasútry spatřily světlo světa. I přesto působí jejich obsah v mnoha ohledech nadčasově, a pro jamy a nijamy to platí beze zbytku.
Pojďme se nechat inspirovat Máhárišim Pataňžalim v malém jógovém seriálu na téma jam a nijam tak, jak bychom jim mohli rozumět dnes, v našich každodenních životech.
I moderní městský jógín najde u Pataňdžaliho inspiraci
Pataňdžali představuje celkem pět jam a nijam, tedy cosi jako eticko-morální vodítka, kterými by se ve svém životě měl každý adept jógy řídit. Nejedná se o dogmaticky pojaté zákazy a příkazy, nýbrž o návodné klíče vedoucí k čistému myšlení, chování, a v posledku i k čisté povaze.
Na známém rčení, že "Myšlenky plodí konání, konání plodí zvyky, zvyky plodí charakter a charakter ovlivňuje osud", je mnoho pravdivého.
Není nezajímavé, že obsah jógových jam a nijam, je poměrně blízký etickým principům obsaženým v jádru mnoha jinak odlišných kulturních a náboženských tradic po celém světě – například v křesťanskému desateru, islámskému kodexu nebo v židovské mystice.
Jiný důležitý jógový text, Hathajógapradipíka, popisuje jam například deset, my se v našem seriálu však přidržíme starší předlohy, kterou skrze Jógasútry poskytl sám Pataňdžali. Začínáme!