Díky józe mi o nos „cvrnkla“ i Indie

Už vpravdě ani nevím, zda jsem si jógu našla já, či zda si jóga našla mě. Konec konců, možná „je to Jedno“. Dnes jsem přesvědčená o tom, že mnoho zdánlivě nesouvisejícího nebo dokonce protichůdného, může být ve skutečnosti jedním. Vezměme si třeba i tělo, mysl a duši. To co se mění, je jen úhel pohledu a stupeň vědomí, reflexe.

Jógovat jsem začala zhruba před deseti lety, v době kdy mi bylo necelých patnáct, a lomozilo se mnou hledající dospívání i osobní potíže. V obou případech mi jóga ukázala směr.

Už ve svých jógovacích počátcích jsem měla jedno veliké štěstí - štěstí na setkání s dobrými učiteli a „velkoformátovými“ lidmi - jak jinak než, v jednom. Náramným zdrojem inspirace mi v počátcích byli Dalibor Štědronský a Georg Wöginger. S postupem času přibývaly další zkušenosti a další, pro mne plodná setkání s mnoha učiteli, včetně těch zahraničních. Vážím si každého z nich, stejně jako setkávání s lidmi na mých lekcích i mimo ně. Tato setkání mě učí, že každá zkušenost i každý dílčí moment jako takový, mohou být tvůrčí. A učí mě tomu, že člověk sám je neukončený proces, s obrovským potenciálem rozvoje.

Díky józe mi o nos „cvrnkla“ i Indie a tento zájem nakonec vyústil absolvováním magisterského studia indologie a kulturologie na pražské FF UK. Mám blízko k současnému umění daleké Indie i jejím starším ikonografiím, baví mě psaní a kreslení, poezie a jazz, ilustrace a fotografie, raný podzim i pozdní jaro.

Přestože moje jógové počátky koření v dynamice aštangy vinjásy (za které jsem moc vděčná, a které již asi nevykopu), mám dnes o píď blíž ke směrům, které umožňují větší míru introspekce.

Díky indické ášramové zkušenosti jsem se dostala ke studiu jógové terapie a k jógové psychologii, meditaci a čakra józe, přestože fyzický přístup a „odpich“ od těla směrem k jemnějším úrovním, mě neopustil.

Snažím se, aby lekce, které vedu, byly poctivé a tvůrčí zároveň, aby jejich podoba co nejvíce rezonovala se skupinou jógujících, jejich momentálním naladěním a možnostmi. Jsem přesvědčená o tom, že jóga je pro každého – bez ohledu na věk, pohlaví, přesvědčení nebo vyznání, zdravotní stav či celkovou psychickou i fyzickou kondici. Stačí k sobě být jen upřímný a správně si vybrat.

V roce 2013 jsme otevřeli tvůrčí prostor pro jógu - Bindu Yoga Studio - a to v Drtinově ulici na pražském Smíchově, poblíž Arbesova náměstí.

Mým záměrem je vytvořit inspirativní místo či pevný bod (bindu) k setkávání - pro jógové nadšence, nováčky i zvědavé experimentátory. Neplánujeme zrealizovat velikášskou velkovýrobnu na alternativní štěstí. Ráda bych jen dala prostor tomu, o čem jsem přesvědčena, že má smysl - pro mě osobně i pro ostatní. Na minulou zkušenost s kulturní publicistikou v současnosti navazuji psaním o józe a všem co s ní souvisí.

Jóga je pro mě způsobem života, který směřuje k hledání, či znovunalézání středu, k celistvému a spokojenému bytí - sám se sebou i druhými.