Bháva - od detailu k celku

Jak plynu životem, přestávám věřit na jednoznačné odpovědi. Objektivitu ve většině polí lidské zkušenosti chápu spíše jako uznaná pravidla hry. Poslední dobou mě toto téma k sobě přitahuje jako blikající lampa nočního motýla. Věřím, že tato lampa nežhne ničivým světlem, ale ukazuje stíny v jiných obrysech.

Vědomí potenciálu a zájem o jógu se rozšiřuje, a je to skvělé. Aby jóga dokázala zpřístupnit, co skýtá, je však myslím třeba zapomenout na lačnost a kvantitativní hlad po zkušenosti. Neb množství absolvovaných výcviků nezaručuje zkušeného lektora, počet hodin šourání nohou po podložce ani suma oddrmolených manter nezaručuje pokročilého praktikujícího.

Autor: 

Barbora Hu

Filosofie jógy a sámkhji je metaforickou cestou od detailu k celku, tedy od osobního k nadosobnímu. Tato pouť pro většinu z nás začíná ohromujícím prozřením, že tělo, dech a pohyby mysli od sebe nejsou odděleny. Často pokračuje k zjištění, že "mé já není až tak moje". Pokud jsme dostatečně konzistentní a nezblázníme se z toho (či naši blízcí z nás), můžeme se uchýlit k dalšímu posunu k uvědomění, že "jednotlivá já" jsou jen detaily jednoho celku. Že lidská bytost funguje s nadsázkou jako povedený hologram, kdy zdánlivý detail odráží povahu celku.

Bháva jako pocit z bytí

Tantra často rozlišuje "tři základní pocity z bytí (tri bháva)", které je možné chápat také jako způsoby vnímání, prožitku i životní strategie:

Pašu bháva - zvířecí cit
Týká se pudovosti a souvisí s gunou těžkosti a hutnosti, pomalou, stagnující energií tamas.

Víra bháva - cit hrdiny
Je spojen s rychlou dynamikou radžasu, ovládajícím vůli a energii rozpínavosti.

Divja bháva - cit božství
Je spojen se sattvickou kvalitou přirozené čistoty, která se nedá naučit, ale je spíše výslednou fází určitého vnitřního procesu.

Proč vám to tu vykládám? Dle puránových textů (purány - hinduistické sbírky starých příběhů), žijeme ve věku kali juga – konci času, kdy se vědomí člověka hýbe v rytmu radžasu. Cítíme potřebu sebekultivace, vnímáme iluzi oddělenosti, ale způsob jakým pro sebe hledáme řešení, je často lačný, netrpělivý, nesoudný a nepokorný.

Vírabhadra – ten kdo zvládá svojí sílu nebo její absenci

Vírabharda je mytologickou podobiznou rozzuřeného aspektu Šivy. Boha ničitele, který podobně jako démonický aspekt jeho ženského protějšku v podobě Kálí nebo Durgy připomíná pomíjivost a životnost zároveň. Symbolické aspekty lítého Šivy a Kálí jsou sympatickým mementem. Upomínkou na osobní recyklaci a relativitu všeho vnitřního a vnějšího ve stínovém divadle existence.

Spis Kulárnava tantra popisuje aspekt hrdiny jako schopnost zvítězit nad bažením, omámeností, přilnavostí, hněvem, žárlivostí, letargií a nepokojem. Pokud chcete, zamyslete se nad zmíněnými kategoriemi. Tedy tím, zda hrají nějakou roli ve vaší jógové praxi, ať už zahrnuje cvičení ásan, meditaci, vedení lekcí, nebo cokoliv jiného co souvisí s "vaší jógou". Je velmi snadné stát se otrokem svých domněnek v touze po harmonii. Je velmi lehké propadnout opojenosti z úspěchu, ať už se týká dosáhnutí na špičky chodidel v předklonu, anebo prodloužení prodlevy mezi myšlenkami v meditaci. Je také velmi snadné vzdát se pro zdání neúspěchu dalších kroků.

Praktické miniatury jako korálky mály

Vezměme si zde na mušku ásanovou praxi. Touto epizodou ostatně celé velké vyprávění o józe obvykle začíná. Pokud máte chuť, zaměřte se na zkoumání nepatrných detailů při dalším praktikování. Stačí si tu a tam vzpomenout na jeden či dva, a tyto drobné korálky postupně navlékat na nosnou šňůru své osobní zkušenosti. Nebuďme lační ani příliš lítostiví, pokud se šňůra znenadání roztrhne, možná jen Šiva s Kálí silněji dupou v tanci chodidly.

Inspirace do praxe:

• Víte jaký je váš dech před tím, než se pustíte do praxe ásan (anebo pránájamy)?
• Reaguje vaše mysl při praxi na potřeby těla, anebo vaše tělo na potřeby mysli? 
• Z čeho vychází tempo vaší praxe, z aktuálního stavu, plánu a představy o praxi či se přizpůsobuje rytmu hlasu lektora (pokud jste na veřejné lekci)?
• Když se jednotlivé části vašeho těla vzájemně dotýkají, odkud (čím) vnímáte dotek? Zkuste si spojit dlaně v namaskára mudře – cítíte dotek z levé, pravé, obou dlaní anebo jen z mysli?
• Do jaké míry podléháte sugesci (například v lektorově instruktáži) či autosugesci (z představy o efektu praxe)? Do jaké míry věci skutečně cítíte a prožíváte?
• Uvědomujete si přechody mezi ásanami a fáze vstupu a výstupu z pozic?
• Jak reaguje vaše mysl, když vás do známé ásany někdo navede jinak?
• Na kolik vaši zažitou praxi řídí autopilot, nakolik vědomý pozorovatel?
• Jak moc přemýšlíte nebo nepřemýšlíte nad symbolickým významem názvů pozic?
• Pokud pracujete například s chodidly, dokážete dění vnímat z jejich perspektivy?