Jsme pěti slupkami - svlékni je

Tak si tak po dlouhé době sedím se svou velmi dobrou přítelkyní na zahrádce příjemné restaurace a povídáme si. Nebylo by to to správné setkání, kdybychom alespoň okrajově nezabrousily do sféry jógy a tak najednou slyším, jak se mě má milá Bára ptá: "Ty jsi už napsala článek o panče kóše, viď?" "Vůbec ne." "Ale jo, určitě jsi ho už napsala," přesvědčovala mě kamarádka a v rukou třímala hrnek se zázvorovým čajem. Pak jsem se usmála a podotkla jsem: "Ale napsala jsem o tom závěrečnou práci v rámci jógové filozofie, ale o tom jsem ti ani neříkala." "Tak to vidíš, to je znamení, že musíš napsat článek."

Panča kóša je všechno, co je život člověčího jedince. Téma prakticky neustále aktuální, s přesahem do všech sfér lidského bytí a svým způsobem do existence celého projeveného světa. Co s tak obsáhlým tématem? Sama nevím. Už psaní závěrečné práce na toto obšírné téma mi dalo zabrat. Dcerku hlídal manžel, zatímco já jsem sedávala v kavárně vedle našeho domu, soustředěně hleděla do všech možných knih a můj mozek se dostával ke krajnosti chápání určitých filozofických pojednávání.

Autor: 

Marie Hledíková

Je to v pohodě, jsou to jen obaly

Panča kóša je doslovně pět obalů. Ptáte se asi, jaké obaly to mají být? Jsou to slupky našeho těla od té nejhrubší hmoty po tu nejjemnější, za kterými se skrýváme, za kterými je naše skutečné Já. Těchto pět entit nicméně nefunguje separátně, ale existuje v absolutní spolupráci, v systému, který stojí na vzájemném prolínání a působení na sebe. Právě práce s panča kóšou je detailní analýzou člověka z hlediska jógy, její koncept utváří základ hatha jógové fyziologie.

A já si pokaždé vzpomenu na mou kolegyni, která kdysi pronesla, že se jako řidič vůbec neovládá a že jednou křičela na muže za volantem a on na ni. Nepoznávala se v tu chvíli. Když výbuch emocí skončil, sama sebe chlácholila: "Zorka, klid. To je v pohodě, to se hádaly jenom obaly." Může to znít jako jistý alibismus, nicméně ve chvíli čirého nepochopení sebe sama se může jedinec obrátit rovnou k panča kóše a začít pracovat s "odslupkováváním".

Historie v cuku letu - spletitosti vzniku pojmu v kostce

Zajímavostí je, že práce s panča kóšou jak ji dnes známe, tedy to, co prožíváme na lekcích jógy, které nejsou ryzím aerobikem, ale jakýmsi hlubším prolnutím fyzického, vitálního a mentálního, se zkonstruovala až ve čtvrtině dvacátého století. Neexistují tedy žádné komentáře k tak známé pataňdžaliovské linii textů, žádný komentář na téma panča kóši k jógasútrám a také se pojem pěti těl nevyskytuje v žádných z hathajógových textů.

Existuje velká časová mezera, než se dostaneme k podstatné zmínce pěti obalů člověka z doby přibližně kolem 6. - 5. století př. n. l. Panča kóša byla užívana ve védantské tradici, která se jógy dotkla až v 19. století formou úspěšného filozofického konceptu neo-védanty. A právě védantský text z tak dávných časů popisuje v pěti verších přesně to, co dnes jóga používá a chápe jako panča kóšu. Jedná se o tzv. Taittirijopanisad, část z nejznámějších deseti komentovaných Upanišad filozofem Šankarou.

Slupka za slupkou - pět obalů v rámci tří těl

1. Sthúla šaríra – tělo hrubé

Hrubohmotné tělo je přesně to, o čem vypovídá jeho název. Je v něm přirozeně obsaženo nejvíce z guny tamas. Postupným přecházením k dalším tělům dochází k zjemňování hmoty, k transformaci od guny tamas přes gunu radžas až k samotné sattvě (viz koncept tří gun). Hrubé tělo je tvořeno zemí, stejně tak se do země po smrti transformuje.

a) Annamajakóša – obal potravy"
Z potravy rodí se veškeré bytosti na zemi dlící. Bytosti živí se potravou, nakonec do ní i vejdou..." (Zbavitel, Taittirijopanisad, 2004, 219, II. 2.)

Maja ve slově annamajakóša znamená změny či modifikaci. Tedy to, co je pomíjivé, co se neustále mění, co se přetváří z důvodů mnoha vlivů. Hrubá stránka hodně hovoří o naší potravě, to, co přijímáme ve hmotě jako jídlo do naší schránky, se mění, proměňuje a následně o tom vypovídá nejen náš zdravotní stav. Hovoří o tom i celá postura jedince, povaha fyzického těla, jeho vzezření. Jsme potravou, potravu přijímáme a stejně tak potrava "požírá" nás. Jídlo je jedna z našich základních každodenních náplní až nakonec dospějeme k zániku hmotné schránky, která se stane součástí oné potravy, země. Annamajakóša je součástí hrubohmotného těla sthúla šaríra a i proto jej lze jednoduše uvést do představy jako cosi hrubého, tedy hrubou energii, to, na co si dokážeme sáhnout. Zahrnuje hmatatelného jedince s jeho kostmi, jednotlivými orgány, svaly, orgánem kůže, vlasy apod. Tato projevená hmota se také dá nazvat saguna, neboli energie s přívlastkem.

b) Pránamajakóša – obal vitality
"Vedle onoha já, které tvoří podstata potravy je ještě jiné vnitřní já, které tvoří dech. Tím je tento naplněn..." (Zbavitel, Taittirijopanisad, 2004, 219, II. 2)

Obal vitality bývá nazýván také obalem energetickým či elektrickým. Je obalem vitálního dechu a někdy bývá řazen do oblasti k tělu jemnému. V tomto článku je částí sthúla šaríra (hrubého těla) především proto, že obal vitality komplexně tělem potravy prochází. Z určitého pohledu je každá buňka a orgán uvnitř těla energetickým tělem. Každý z nich energii přijímá a vypouští, dochází k metabolickým a fyziologickým procesům v těle. Podstatný rozdíl mezi hrubohmotnými a jemnohmotnými orgány je přesně ten, který naznačují jejich názvy. Hrubé orgány zpracovávají pouze fyzickou energii, zatímco orgány jemné hmoty zpracovávají jemnou energii, stejně jako hrubou. Jemná hmota tohoto obalu se označuje jako nirguna, neboli nehmotná energie. Hrubá energie je nevědomá, jemná energie je vědomá.

Pránamajakóša je tvořena pěti fyziologickými funkcemi – pránami, a tzv. buddhindryas – pěti smyslovými schopnostmi vnímání - sluchem, hmatem, čichem, zrakem, chutí, které jsou součástí dvaceti pěti tattev. Obal vitality prostupuje beze zbytku obal potravy, ale je ve své podstatě jemnější. Prána v hrubém těle pulzuje a oživuje ho, je jeho absolutní součástí a ve své podstatě jím hýbe. Ve chvíli úmrtí těla, odchází prána z fyzické schránky pryč, což platí i obráceně, v okamžiku odchodu prány, hrubé tělo annamajakóša umírá. Prána, jakožto dech, je projevem tohoto obalu vitality (panča prána), další neopomenutelnou součástí jsou čakry, jakožto ucelený systém psychoenergetických center a nádí, kanálky, které vodí po schránce energii.

2. Súkšma šaríra – tělo jemné

Jemnohmotné tělo je současně nazýváno linga šaríra, a to proto, že je známkou přítomnosti života v hrubohmotném těle. Linga tedy znamená známka. Jemné tělo prostupuje absolutně tělo hrubé.

a) Manomajakóša – obal mysli
"Odlišný od onoho tvořeného pránou je ještě jiný vnitřní átman, jejž tvoří mysl..." (Zbavitel, Taittirijopanisad, 2004, 219, II. 3)

Manomajakóša je pojícím článkem mezi hrubohmotným tělem, smysly a intelektem. Jeho složkami je manas – mysl, buddhindryas – pět smyslových orgánů vnímání, které zahrnují sluch, hmat, zrak, chuť, čich a karmendriyas – pět smyslových schopností činnosti, obsahující mluvu, úchop, pohyb, vylučování a plození. Je možné sem zahrnout kléše – příčiny lidského utrpení, tedy avidhjá – nevědomost, asmitá – jáství, rága – přilnavost k příjemnému, dvéša – odpor k nepříjemnému, abhidvéša – lpění na životě. Nejpodstatnějším faktorem je manas, která by se dala označit za nižší mysl, či za smyslový orgán vzhledem ke své blízkosti k smyslovým funkcím. Manas je pod velkým vlivem guny radžas, je neklidná, aktivní a činorodá. Důležitou funkcí mysli je přijímat, zpracovávat a předávat informace. Mysl je nástrojem vnímání objektů světa prostřednictvím smyslů, je tedy velmi podstatná pro smyslový svět jedince. Nicméně musíme brát v potaz rozdílnost kvalit smyslových organů každého jedince a posléze mnoho nazření na svět. Je to, co vidíme, skutečně realita, když máme každý jinou schopnost vnímat?

b) Vidžňánamajakóša – obal intelektu
"Odlišný od onoho tvořeného myslí je ještě jiný átman, jejž tvoří poznání. Jím je onen naplněn..." (Zbavitel, Taittirijopanisad, 2004, 219, II. 4)

Obal vědění, neboli intelektu je domovem pro buddhi – intelektu, schopnosti jasného rozlišování a také buddhindryas – pěti smyslových orgánů vnímání, které zahrnují sluch, hmat, zrak, chuť, čich, a vivéky – schopnosti rozlišování mezi trvalým a dočasným, způsobilost intelektu rozeznávat a třídit věci. Vídžňanamajakóša je vnímání světa bez vyvolávání emočních reakcí, kdy jedinec nalézá právě ono rozlišování skutečnosti ve znamení převažující sattvy. Obal intelektu je o intuici, o moudrosti, která nemá nic společného s výkonností mysli, uchováváním faktů a jejich vypočítávání. Je spojen s bezprostředním poznáním, které je důkazem toho, že se jedinec již v minulých životech s buddhi jistým způsobem vypořádal a v aktuálním žití jej přirozeně užívá. Obal intelektu je také úložištěm všech zkušeností, které byly získány z vtělení a přenáší dobrý i špatný karman do aktuální formy žití.

3. Kárana šaríra – kauzální tělo

Ánandamajakóša – obal blaha
"Odlišný od onoho tvořeného poznáním je ještě jiný vnitřní átman, jejž tvoří blaženost. Jím je onen naplněn." (Zbavitel, Taittirijopanisad, 2004, 219, II. 5)

Kárana šaríra je tělem kauzálním a jeho jediným obalem je ánandamajakóša. Tato slupka našeho Já zapříčiňuje ostatní těla. Současně je nejjemnějším jemnohmotným obalem, který obaluje duši, tedy džívátman. Obal blaha trvá až do chvíle konečného osvobození, kdy se džívátman noří do átman. Tedy obal blaženosti nezná pravé Já – Átman. Jeho přirozeností je neznalost světa. Přesto je obdařen blažeností Já. Jeho přirozeností je konání bez touhy, nikoli lhostejné konání, ale bez závislosti na tom, co ono konání přinese. Tedy dochází k osvobození závislosti na výsledcích konání, k nesobeckému konání pro druhé, výstižným příkladem je mateřská láska. Ánandamajakóša je také intuicí, má schopnost věřit ve vyšší princip, má svědomí a možnost prožitku čistého vědomí "Já Jsem".

Autor: 

Marie Hledíková

Co teď s tím? Tipy co a jak se svou schránou

Jestliže jste byli tak houževnatí a dočetli jste text až k tomuto závěru, blahopřeji a tiše doufám, že vás prolnavost, spletitost a transparentnost kóš zaujala. Sledujme vše, příčinu a následek, sledujme vnitřní prožitky, kam směřují a odkud pochází, sledujme hrubé tělo, jeho splíny a odkud se berou. Je to jednoduché, vše je prodchnuté. Jak tedy k uchopení jednotlivých obalů? Zde je pár tipů.

• Obal potravy
  V jógovém pojetí je to korektní provedení ásan – tedy sthiram sukham asanam (Pataňdžali Jógasútra, 85, 2. 46.); správný fyziologický pohyb – postura těla; strava – vyváženost a střídmost; dotek - tedy masáže všeho druhu, rolfterapie, kraniosakrální terapie, sportovní masáže apod.; vliv sexu jako takového; podstatné je vnímání a užívání veškeré hmoty kolem nás – do této sféry může spadat naše oblečení, vybavenost bytu, to, kde žijeme apod.
• Obal vitality
  Jóga – pránajama, kumbhaka (zádrž dechu), šat karma (očistné techniky); bandhy (energetické zámky), zpěv manter; dech jako takový, jeho osídlení a vědomí v těle, proudění, rytmické pulzování a rovnováha příjmu a výdeje dechu; kvalita spánku; kvalita všech pěti prán ; pozitivní vliv na energetický obal má pobyt v přírodě, bylinné léky či určitá homeopatika, očista formou tepla, tedy sauna nebo horká pára, dále akupresura či akupunktura.
• Obal mysli
  Pomocí jógy – pratjáhara (odpoutání se od smyslů), dhárana (koncentrace), vědomá práce s tělem při měnících se pohybech z ásany do ásany, mantry; dále jsou to naše vzorce chování, pohybové vzorce, povaha jedince, e-motio – vnitřní pohyb – to, co posloucháme, vnímáme, jaké jsou naše vztahy, čím se obklopujeme; vhodnou terapií je samota, pobyt ve tmě či půst, dále také psychoterapie, arteterapie, muzikoterapie, aromaterapie, rodinné konstelace či jistá část homeopatik.
• Obal intelektu
  Jóga – dhárana (koncentrace), dhjána (meditace), svadhjája (studium textů, sebepoznávání); studium filozofie a etiky, logoterapie – terapie smyslem života; veškeré emoční a intelektové zážitky a prožitky.
• Obal blaha
  Jóga – dhjána (meditace), bhakti jóga (jóga oddanosti); vnitřní vedení jedince, či vnější guru, poutnictví; tento obal je ovlivňován kolektivním vědomím jako souborem duchovního vývoje nejen lidstva, ale i veškeré živé a neživé přírody, potažmo celého vesmíru.

Užité zdroje: Ročníková práce – Kurz jógové filosofie a etiky, Bc. Marie Hledíková, Česká akademi jógy – Filozofická Fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2016