Které óm je to správné?

O tom, jak nepříjemné může pro někoho být zpívání mantry óm, to už víte z článku Trapas v úvodu lekce jógy aneb "Je to zpívání óm opravdu nutné?". Dobrá, možná jste po jeho přečtení konečně pomalinku začali óm zpívat. Jen tak potichounku, aby vás zatím nikdo neslyšel. A postupně, jak jste si zvykali na svůj hlas, na hlasitější a otevřenější projev nás samotných v prostoru kolem nás, hlas postupně sílil a sílil...

Autor: 

Jógoviny.cz

Od extrému do extrému

Známé rčení "buď a nebo" je jedním z mnoha, které dělí naši společnost. Pod tímto heslem často neděláme věci vůbec, a nebo naopak na plný plyn s vysokými otáčkami. Plné nasazení je chválihodné, rodiče by nás jistě pochválili. Určitě bychom se dočkali pochvaly typu "Jsi šikovný, Honzíku, jak do toho tvrdě jdeš!". A pak se divíme, že to ani jinak než naplno neumíme.

Musím sama přiznat, že jsem se nechala v jednu chvíli strhnout v boj o nejdelší óm. Přeci jsem lektor jógy a tak by mé óm mělo sál rozeznívat a také bych přece měla končit poslední! Kdo s koho, kdo bude mít delší výdrž, větší kapacitu plic, větší ego? A právě při pomyšlení na ego jsem se zastavila. Své óm jsem dokončila klidným mmm a nechala doznít zvučné óm pána v první řadě. Pána, který mi před samotnou lekcí stihl říct, kolik variant stoje na hlavě umí a zda ho můžu naučit něco, co ještě neumí. Zastavila jsem se a uvědomila jsem si boj, který se tu právě odehrál, po lekci jógy, kde se právě těchto tendencí snažíme zbavit, kdy je chceme umlčet. Po hodině bojovníků, kde nalézáme sílu a klid zároveň. Po této lekci jsem si uvědomila, jak směšná tato bitva je. Bitva, ve které měníme praxi jógy v souboj o nejlepší pozici, o kolena na zemi ve zkříženém sedu, či o nejdelší mantru óm.

Co člověk, to originál - co člověk, to óm

Jedna studentka se mě zeptala, které óm je tedy správné. Na jedné lekci jej prý lektorka zpívá velice hlasitě a u každého písmenka, tedy u A-U-M, nějakou chvilku setrvá. Další z lektorů propůjčuje všechnu svou sílu úvodnímu A a zbylé U-M spolkne. Jiný zase první dvě písmena zpívá zaobleně a měkce a zakončuje dlouhým bzučivým mmm. V neposlední řadě se můžeme setkat také s variantou, kdy se zpívá pouze dlouhé O a dlouhé M. Tak jak to správně?

Podle některých škol písmena A-U-M odpovídají určitým částem našeho těla. Uvádějí, že můžeme cítit postupující rezonanční vlnu v našem těle. A tak A můžeme procítit v oblasti břicha a spodku, U v oblasti hrudi a hrtanu a M v oblasti hlavy. Z tohoto je patrné, že se rozléhají v prostoru, do kterého se rozděluje i jógový dech. Jde tedy o vlnu zespodu nahoru? Jiné školy uvádějí opačný směr a to, že A začíná nahoře a postupuje se dolů. "Tak jak to tedy je?", vrtí studentka zmateně hlavou.

Neoddělitelná trojice

Trojice písmen, z kterých vzniká jeden zvuk: A-U-M. V jaké části těla při zpívání konkrétního písmene setrváváme, které písmeno a jak zdůrazňujeme, na to vše bychom mohli pohlížet terapeuticky, tedy z pohledu jógové terapie. Jak již víme, óm se skláda z trojice písmen A-U-M. Je zajímavé, že právě trojici můžeme nalézt i v hinduistickém božstvu - Brahma, Višnu a Šiva. Ti představují vznik, udržení a zánik. Zrození, život a smrt. Minulost, současnost a budoucnost. Dalším pohledem by mohl být energetický systém. Ten můžeme vnímat jako pránické tělo a jeho pět prán, tedy energií. V tomto kontextu si uvedeme prány tři - spodní část s pohybem dolů je prána Apána, střední část Samána a horní část směřující vzhůru Udána. Posledním přirovnáním je energetický systém čaker. I zde totiž můžeme nalézt spojitost se spodními třemi čakrami, jednou ve střední části a dvěma v horní části těla. 

Pokud bychom vše shrnuli, můžeme vidět následující spojitosti:

A
Pojí se se vznikem, zrozením, pránou Apánou, dále pak s oblastí spodku, s dělohou, močovými cestami, reprodukčním systémem, s kořenovou čakrou Múladhárou, sakrální čakrou Svádhišthánou a čakrou solar plexu Manipúrou, s kořeny a zemitými tématy.

U
Je jako udržovací síla, život sám, pojí se Samána pránou, se středem těla, hrudníkem, se srdcem a plícemi, s kardiovaskulárními onemocněními, s krevním tlakem, se srdeční čakrou Anahátou a souvisejícími tématy.

M
Je jako zánik, smrt, Udána prána, pojí se se štítou žlázou, s bolestmi hlavy, s přepětím, s hrdelní čakrou Višudha a čakrou třetího oka Adžňa.

Z pohledu jógové terapie můžeme jednotlivými částmi óm ovlivňovat konkrétní oblasti a pracovat s nimi. Ale nakonec všichni chceme dojít k harmonii a jednotě, takže neodmyslitelná síla je síla tří.

Dejte na pocity

Vracíme se k otázce, které óm je to správné. Odpověď zní: všechny. Podle toho, kterou knihu vezmeme do ruky, podle toho na jaké stránce ji otevřeme, podle toho který návod si přečteme, tak přesně podle toho nejspíše i procítíme onu rezonanci.

Který prožitek a požitek je ale náš a který je pouhým vzorcem? Co cítíme my sami? A co cítí druzí? Neřídíme se pocity druhých jen proto, abychom nevybočovali z řady? Anebo nedokážeme utvořit vlastní prožitek bez hranic, či bez tabulek s instrukcemi, jak by to mělo být?

Zkusme si příšte uvědomit, u které části zpěvu mantry óm se zastavujeme, kde setrváváme a co cítíme. Je to naše óm, a nebo se necháváme strhnout do souteže o nejkrásnější, nejdelší a nejhlasitější óm? Zkusme se zeptat sami sebe, kde jej cítíme, kde se chceme zastavit, kde je nám dobře, a kde naopak ne.

Vyzkoušejte AUM chanting

Abyste mohli vytvořit rezonanční vlnu sami v sobě a zkusit si rozluštit, kde a jak óm cítíte, doporučuji praxi Nádánusandhána, praxi zpěvu A-U-M. Zpěv samostatných hlásek se nazývá kára, je to slovo sanskrtské a znamená písmeno. V praxi se tedy používá pokyn "A-kára" ve smyslu "zpívej písmeno A" (či U, nebo M). Tato praxe se řadí mezi pranájámu a meditaci. Tato technika se vyučuje v jógové terapii a vycházející z učení Vivekanandy.

Sedněte si do pohodlného sedu s napřímenou páteří, tak zní první pokyny. Kdo ale dnes takto vydrží sedět delší dobu? Pokud vám není sed se zkříženýma nohama pohodlný natolik, abyste v něm vydrželi po nějakou dobu pokud možno nehybně, zvolte sed na patách, či sed na židli. Pokud i tak nedojde k uvolnění napětí, doporučuji leh na zádech a možná právě z důvodu opěry velké části těla se budete moci lépe uvolnit a nechat znít vibrace prostupující tělem při zpěvu. Právě toto uvolnění vám dovolí mapovat a možná nalézt místo rezonance. Poté zavřete oči. Zavřené oči pomáhají otočit fokus dovnitř ze stálého směru ven. Všechny části se zpívají po hlubokém nádechu a s výdechem je necháme rozeznít.

Při zpěvu můžeme zkusit posouvat dlaně po těle od podbřišku až po temeno hlavy. Kam nás naše ruce vedou? Kde dokážeme nahmatat vibraci? Kde ji a sami sebe prociťujeme? To jsou důležité otázky, které by alespoň na začátku měly naši praxi doprovázet.

Nechme si čas na každou část. Nejprve zpívejme alespoň 3x A-kára (zpěv písmene A) s řádně otevřenými ústy, jakobychom zívali a poté jej nechme doznít do ticha. Následuje U-kára (zpěv U) s našpulenými rty ve tvaru kroužku a ten stejný způsob setrvání a pozorování. Nakonec M-kára (zpěv M), kdy se rty jemně dotýkají. Po potřebné době pro doznění posledního písmene, přichází na řadu zpěv A-U-M na jeden výdech, kdy rozdělíme dobu setrvání a zpěvu jednoho písmene v pomděru 1:1:1. Pozorujme části těla a pocity, které oddělenný zpěv doprovázejí. Zkuste jej nalézt. Sami v sobě.

Autor: 

Šárka Konečná

Vyšší dívčí aneb Pro pokročilejší praxi přidej mudru

Tak jak jsem se to v Indii učila já, ke zpěvu se přidružují i mudry, tedy gesta rukou odpovídající určité části óm. Můžeme je nalézt i v rozdělení jógového dechu. K A-kára náleží čin mudra - spojené ukazováčky a palce, dlaně otočené vzhůru. K U-kára náleží činmaja mudra - vychází z čin mudry, ostatní tři prsty ohneme a schováme do dlaně. K M-kára náleží ádi mudra - palce schováme do zavřené pěsti. A pro všechny části spojené v jednu se připisuje brahma mudra - pěsti, klouby opřené o sebe a uložené pod pupkem.

Mudry napomáhají jak v koncentraci, tak vedení prány určitým směrem v určité oblasti.

A co ještě dodat? Berte to prosím jako hru, cestu nalezení prožitku v nás samotných. Na závěr přidávám slova jednoho z vážených českých učitelů, pana Skarnitzla: Bereme vše.