Vyvarujme se násilí na druhých i sami na sobě

Jamy i nijamy byly formulovány tak, aby čtenář získal základní představu i dostatek prostoru k vlastní interpretaci. Hned v počátku je dobré si uvědomit, kolik úhlů pohledu se před námi otevírá, stejně jako to, kolik úrovní může samotné nenásilí skýtat.

Nejjednodušší a obsahově nejvymezenější, je přirozeně představa áhimsy coby zdržení se fyzického násilí. Tedy – nezabíjet, nebít, neubližovat ničemu živému. Ano, je to jeden z důvodů, proč mnoho jogínů tradičně odmítalo maso a živočišné výrobky, přestože třeba někteří sociální antropologové mohou na věc mít trochu jiný názor.

Koncept nenásilí se však vztahuje i na samotný zrod každého činu, který tkví v myšlence. Myslet zlo, mluvit zlo, zlo zasévat i sklízet, to je zkrátka himsá (násilí), pravý opak áhimsá (nenásilí).

Zlovolná manýra má pak dva základní směry – ven, tj. k druhým lidem a dovnitř, neboli k sobě samému.

Jóga je především a hlavně o vědomí. Vědomí tady a teď, o vědomé mysli, ve vědomém těle. Áhimsá je tedy vědomým vystříháním se zla, je způsobem myšlení, étosem.

Pataňdžali k tomuto v Jógasútrách uvádí:
"Když jogín zakotví v základní mystické síle nepoškozování (neubližování), přestává v jeho přítomnosti nepřátelství v každé bytosti." (PJS 2/35)

Neznásilňujme se

S nadsázkou řečeno, násilí na sobě můžeme "vesele" (a nevědomky) páchat, byť jsme třeba zatvrzelými vegany. Násilí na sobě pácháme, když se nutíme do něčeho, o čem v hloubi srdce nejsme přesvědčeni, když druhým lidem (často těm nejbližším) "cpeme" naši vlastní pravdu, navíc pro "jejich osobní dobro" (respektive naši vizi o něm).

Násilí je zakamuflováno i v otrockém žití pro budoucí cíle, bez radosti z přítomného okamžiku. Násilí je v sebepopírání, zatvrdlosti, nenaslouchání. Násilí je ve zautomatizovaných výčitkách směrem k sobě i druhým.

Ubližujeme sami sobě, když popíráme vlastní emoce, ubližujeme i druhým, když se přetvařujeme, jako bychom tyto emoce skutečně neměli. Často si ubližujeme i tehdy, když chceme být "lepšími" a opovrhujeme tak tím, z čeho bychom měli vycházet – z nás samých.

Ať už věříme na karmu (ne tu plynovou, ale na zákon příčin a následků) či ne, přímá úměra ve věci lidského zla a násilí funguje přesně – násilí plodí zkrátka ještě větší násilí.

Buďme otevření, zkusme být více vědomými v myšlenkách a činech, vyvarujeme se tak násilí na druhých i sami na sobě.

Neznásilňujme se.