Čakra jóga - o spirální dynamice rozvoje

V posledních letech se teoretické podklady a nadstavbová síla osobní zkušenosti s čakrami (která, jak jsem s překvapením zjistila, je poměrně jasně mezilidsky přenositelná) staly důležitým nosníkem mé lektorské i osobní praxe. Moje osobní cesta k objevování zásadních a skutečně citelných vazeb mezi čakrami a různě jemnými i hrubšími psychosomatickými strukturami je z podstaty poměrně úsměvná, protože se mi zkrátka poštěstilo dostat se prožitkem k věcem a souvislostem, jímž jsem se zdráhala "prostě věřit". Snad pro onu omezenou pseudointelektuální a racionálně skeptickou matrici zapuštěnou kdesi v mé hlavě či egu.

Když jsem před dvěma lety vcelku opatrně otevřela vůbec svůj první ucelený kurz čakra jógy a spustila otevřené lekce, setkala jsem se s vlnou nadšených reflexí i zvídavými a podezíravými reakcemi ve smyslu "co jsem si to vymyslela za novinku". Oboje mě podstatně překvapilo, druhá varianta pak i rozesmála, protože nauka o čakrách je (zejména od raného středověku) zkrátka jedním z důležitých obratlů páteře jógového systému, kterého jsem se chopila na základě svého nejlepšího vědomí a zkušenosti tak, jak to může udělat kdokoliv jiný. Nauka a práce s čakrami je svou podstatou ezoterní, avšak ve smyslu "vnitřní práce a vnitřního fokusu". Osobně nepoužívám v čakra józe nic ve stylu barevných solí ani vykuřovadel. Vše co je potřeba, je k mání uvnitř osobní pozornosti a její plasticity.

Autor: 

Barbora Hu

Z kruhu lhostejnosti do kruhu všímavosti

Praktikovala jsem různě intenzivní ásanu, učila se jazyku svého dechu, meditovala a zkoumala své funkční i disfunkční emoční vzorce a jejich otisky v těle z masa a kostí, v těle mysli. Vzdělávala jsem se a spolu s tím se učila trpělivě žít zkušenost své denní praxe na sinusoidě pohybu nahoru a dolů, kus vpřed a zase zpátky.

S postupným pěstováním všímavosti a klidu (samátha) v letu uvnitř hejna změn, jsem si začala uvědomovat důležité spoje mezi funkčností a potížemi v rámci různých soustav (anatomických i fyziologických) mého těla. Prožitkových schémat zakořeněných v konkrétních fázích mého vývoje, od dětství až po současnost. Začala jsem vnímat spojitosti mezi určitými archetypy na úrovni nevědomého nebo podvědomého rozhraní mé psýchy a zvykovými vzorci mého chování. Souvislostí s druhem a hloubkou smyslového vnímání. Začala jsem vnímat metaforickou vazbu vlastností živlů (mahábhúta) a přírodních rytmů (tattvy) s tím, jak se promítají v psychosomatické rovině. A co víc, tytéž poznatky seděly v mém blízkém i vzdálenějším lidském okolí.

Čakry - zdroje podmíněnosti i potenciálu

Tantrické spóry zachycené na jógové půdě daly vzniknout precizním mapám jemnohmotných struktur uvnitř našich těl (přenášené byly převážně ústní tradicí a texty psány stinným jazykem metafor tzv. sandhja bhášou). Jejich základním předpokladem je Einsteinovská teze, že energie tvoří a podmiňuje hmotu, spolu s tvrzením, že podobné přitahuje a ovlivňuje podobné. Nejen v ranku indické tradice proto vznikly složité nauky o vazbě vibračních potenciálů mezi tělesnými orgány a mentální dynamikou. Obdobu nauky o čakrách bychom tak nalezli i na dálném východě, u starých Egypťanů nebo třeba u severoamerických indiánů kmene Čerokí či středoamerických Inků.

Čakry (doslovně "kola/kruhy") jsou klíčovými energetickými ústřednami s vlivem na tok vitálních sil uvnitř těla (panča prána), tělesnou stavbu a fyziologické funkce, stavební rysy osobnosti, včetně zvykových emočních matric prožívání. Jejich působnost má dostředivý i odstředivý charakter. Čakry jsou v rámci mapy hrubého těla (toho z masa a kostí) situované podél páteřní/míšní vertikály. Na subtilní úrovni to je podél ústředního energetického kanálu sušumna (brahma) nádí, který je plně "funkční" až při souladu dvou polaritních toků v idě a pingale nádí, které jej obtáčejí zleva a zprava.

Čakry fungují jako elementární matrice, forma podmiňující tvar materiálu, který skrze ni projde. Tím materiálem jsou fyzické dispozice a psychické inklinace ve formě kvantového potenciálu, cosi jako životní vybavenost. Všechny čakry fungují simultánně, avšak panuje mezi nimi hierarchická podmíněnost. Nižší čakry determinují fyzickou podstatu života a prožívání skrze ego. Jejich přílišná aktivita omezuje potenciál center vyšších. Pokud byste všechny předměty uchopovali pouze jednou rukou, druhá paže by se přirozeně stala méně šikovnou – dokázala by asi ukrojit nevzhledný krajíc chleba, avšak nedovedla by namalovat portrét. S čakrami je to stejné, jejich vyrovnané vazby zajišťují homeostázu, v opačném případě přetížení a deficience.

Autor: 

Barbora Hu

Čakry jako body v mapě života

Přestože subtilní vrstvy našeho bytí čítají nespočet energetických vortexů, které by se daly označit za čakry, v tradiční koncepci jógy prodchnuté tantrickými učeními se potkáme většinou s přesnější definicí a zdůrazněním sedmi hlavních mahá (velkých) čaker. V jógovém proudu ovlivněném tibetským buddhismem obvykle potkáme hlavních čaker dvanáct. Osobně pracuji s ukotvováním a rozvíjením pozornosti v osmi zastaveních – k sedmi hlavním čakrám tak často přidávám i čakru Bindu, pro svoji osobní zkušenost.

Pokud bychom si chtěli alespoň stručně načrtnout sféry vlivu jednotlivých sedmi center, o nichž se obvykle v souvislosti s čakrami hovoří, učinila bych to následovně:

První kořenová čakra - múladhára
Je spojená s pudovou, evolučně podmíněnou podstatou naší existence. S potřebou přežít, ubránit a obhájit svůj fyzický život. Tvoří symbolické spojení se zemským živlem (prithví), s pevnými strukturami v našem těle (zuby, kosti, nehty – což jsou zároveň primární nástroje sebezáchovy), a pevnými rysy naší osobnosti. Je spojená s ukotveností psýchy v těle, s hmotou a tělesností. Jejím anatomickým areálem jsou nohy, kostrč a nejnižší areál páteře. Má fyziologickou vazbu s endokrinní činností nadledvinek (stresové hormony, vnitřní reakce na vnější ohrožení). Je spojena s právem "být" ve smyslu fyzické existence. Její vazba sahá k nevědomé úrovni psýchy, k archetypálnímu úložišti kolektivního nevědomí. Negativně podmíněna je skrze emoci strachu.

Druhá sakrální čakra - svádhišthána
Má velmi blízko k múladháře, pozicí i atributy. Je svázána se smysly – smyslovým poznáním i potřebou uspokojit smyslové puzení. Její vazba se proto dotýká sexuality, obecněji principu slasti (rovněž z příjmu potravy). Anatomickým okruhem svádhišthány jsou kyčle, pánev a sacrum (včetně části lumbální nervové pleteně). Její fyziologie je spojená s gonádami (pohlavními žlázami). Ovlivňuje princip sebeúcty i pocit osobní nekompletnosti, řešené nalézáním vztahů k opačnému pohlaví (rodič, partner, dítě). Symbolicky je spojena s vodním živlem (džala), s principem neustálého pohybu a změnou forem, při zachování podstaty (viz voda v různých skupenstvích). Ve stejném cyklu jako voda fungují i emoce. Její psychická vazba je k oblasti podvědomých obsahů mysli. Negativně podmíněna je emocí viny.

Třetí čakra pupku - manipúra
Má vazbu k egu jako "já identifikovanému s tělem a mentálními pohyby". Je zdrojem vitální síly organismu i obecné dynamiky vybízející jednice k progresu (orientace já k budoucímu). Ovlivňuje princip extroverze, vztah k moci a kontrole (nad sebou a druhými lidmi). Jejím anatomickým okruhem je solar plexus a jeho orgánové úložiště, dechové svaly středu těla, včetně bránice. Fyziologické spojení je se slinivkou břišní. Symbolicky je svázaná s živlem ohně (agni), schopností, vzněcovat, podněcovat i destruovat. Negativně podmíněna je emocí vzteku a hněvu.

Čtvrtá čakra - anáhata
Je svázána s principem nepodmíněnosti (v myšlení i činech), který je možný jen skrze přesažení ega. Je místem vnitřní kompletace, ve smyslu propojení ducha s hmotou, sladění polarit uvnitř psýchy (mužský a ženský aspekt). Anatomickým okruhem anáhaty je hrudní páteř, paže a ramena. Fyziologická vazba je s brzlíkem, imunizací organismu, lymfatickými cestami hrudi, kardiovaskulárním systémem a dýchacími cestami. Symbolické spojení je se vzdušným živlem (váju), schopností věci propojovat, dávat v souvislost. Anáhata (doslovně "zvuk bez úderu dvou věcí o sebe") je zdrojem nepodmíněného citu, emocí, které nevznikají v reakci na svět objektů, ale prostě jsou. Nejvyšší formou těchto emocí je nepodmíněná láska (prostá ega). Negativně podmíněna je emocí smutku, žalu.

Pátá čakra - višuddhi
Je centrem spojeným s čistotou komunikace. Ve smyslu sebe vyjádření (= vyjádření sebe sama z podstaty). S uměním přijímat informace čistě bez zkreslení, jako je i čistě vydávat. Je uměním používat zvuk, najít souzvuk a komunikovat tichem. Je spojena s principem tvořivosti – vystižení podstaty nosnou formou. Jejím anatomickým areálem je krční páteř a cervikální pleteň, hltan, hrtan a jícen. Fyziologicky pak štítná žláza a příštítná tělíska. Symbolicky je spojena s éterem – tvůrčí prázdnotou, která může vše pohltit a vše vydat, prostorem, který nese zvuk (vibrace), který umožňuje existenciální rezonanci (souzvuk života). Negativně je podmíněna lží.

Šestá čakra - ágja/adžňa
Je svázána s principem vhledu do podstaty věcí, nekonfliktním spojením ostrého intelektu a hluboké intuice. Její fyziologická vazba je k podvěsku mozkovému coby endokrinní ústředně těla. Symbolicky je svázána se světlem, se schopností vidět a vědět.

Sedmá čakra - sahasrára
Nese ryze metafyzickou podstatu, byť se má za to, že ovlivňuje fyziologii už tak málo probádané šišinky (epifýza) emitující neméně záhadný "hormon" DMT (přírodní halucinogen). Je branou k rozšířeným stavům vědomí a k holotropním prožitkům (holos + trepein = pohybovat se k celistvosti). V tantře je vstupní branou seberealizace ve smyslu splynutí s podstatou existence.

Jednotlivé čakry se dále spojují s konkrétními barvami (vlnové délky a frekvence), se zvuky (bídž mantry – semenné mantry a jejich vibrační potenciál), obrazci (jantrami) i propracovanou ikonografií a symbolikou atd.

Čakry slouží jako výrazné rysy v mapě krajiny, avšak legendu této mapy se každý musí učit číst sám tak, aby ji mohl použít na své cestě. 

Čakra jóga - hloubavá cesta vertikálou, kruhem

A jak taková praxe čakra jógy vypadá? Různě! Ta má spojuje hlubší ponor živé pozornosti k různým úrovním fyzického i emočního prožitku. K upřímnému mapování těla i jemných struktur uvnitř mysli. Je experimentální praxí s vlastní pozorností a upřímností, které slouží jako nástroj k objevování a rozvoji skrytých potenciálů či uvolnění negativního podmiňování. Je trpělivým a souvislým pohybem směrem vzhůru, při kterém nic nebrání tomu, točit se v kruhu – avšak způsobem, který je tvůrčí.