Trojité kraví požehnání

Když jsem v roce 2012 poprvé cestovala sama po Indii, vedla jsem si celkem podrobný deník. Dnes bych se s vámi o jednu příhodu z tohoto deníku, na kterou ráda vzpomínám, chtěla podělit. Setkávám se v ní archetypem posvátné indické krávy, která reprezentuje v indické kultuře čistotu, hojnost, svatost a princip mateřství.

Autor: 

Iamme Candlewick

12. 4. 2012

A je tu nová destinace. Opouštim air-conditionový videoklip za sklem okýnka autobusu. Vykodrcám se ven, do tváře mě udeří odpolední vlna horka a ověřuji si, zda mi neodumřela nějaká končetina. Uprostřed ulice leží krávy, přežvykují a meditují - blíží se večer. Přeji si být v takovém klidu jako ony. Splývají s tichem ulice tak důkladně, že občas o nějakou téměř zakopnu. Na zemi mezi nimi leží chlápek, na hlavě má turban a pokládá mi dvě základní otázky: "Name?" a "Country?". Švidrá na mě skrz večerní mlhu, ruce sepnuté na vyvaleném panděru. A nezáleží, jestli řeknu Řecko, Amerika nebo Austrálie, tak jako tak na mě totiž syčí: "Bakšiššš..." Sedí si na kupě odpadků u pobřeží, přežvykuje s krávami, a protože můj obličej je bělejší než ten jeho, jsem pro něj prostě bakšiš. Úplně ho chápu, nakonec i já dneska svým způsobem natahuju pro něco ruku. Vede mě to támhle na ten kopec.

Vylezu nahoru a posadím se s výhledem na 16metrového šivu před sochu posvátné krávy. Přijde ke mně jedna živá, dá mi hlavu do klína a chce se mazlit. Tak sedím před sochou krávy a drbu krávu ve svém klíně za ušima. Modlím se za dobrou cestu. Zavřu oči a hovořím s vesmírem vně a cítím, že to je stejný vesmír jako ten uvnitř.

Děkuju vám za život, mami a tati, děkuju vám, že jste mě zplodili, děkuju ti existence za to, že mohu být tvou součástí. Děkuju za všechno to, co cítím, že jsem přítomná v tomto momentě, že mohu žít a růst a vidět, že jsem jedno se vší krásou kolem.

Dej, ať most mezi mým srdcem a mou myslí sílí a ať se má mysl a srdce sjednotí a není rozdílu mezi tím, co cítím a co si myslím, mezi tím, co říkám a co dělám. Existuje jenom teď, všechno, co jsem kdy zažila, je ve mně, všechno, co jsem se naučila si nesu s sebou. Dej, ať to vše nechám plynout s přítomným okamžikem, ať neulpím, ať nepochybuju. Dej, ať odpustím sama sobě, abych mohla odpustit i všem ostatním. Dej, ať jsem stále v kontaktu s touto chvílí, uprostřed hor, kde šumí řeka, s mírem uvnitř sebe sama. Dej, ať neplním prázdná místa v sobě věcmi nebo lidmi, protože není člověka ani věci, které mě mohou naplnit, dokud se sama nebudu cítit naplněná. Dej mi sílu a odvahu být sama sebou tady v Indii na cestě, která je mnohdy překvapující a náročná.

A vesmír vně i uvnitř mi odpovídá: "Nesnaž se, neusiluj. Jen se uvolni do toho, co je."

Otevírám spokojeně oči, pomalu vstávám, uvolněná do toho, co je a můj první krok končí průnikem měkkého kravského hovna mezi prsty mé pravé nohy. Kamenná kráva nade mnou, živá se pase vedle mě, stojím v kravském lejnu. Jak by řekl svámí dží: "Tripple blessing (trojité požehnání)".