Stolice podle ájurvédy

Pokud si nedojdete jeden den na záchod, měli byste začít přemýšlet, co se děje. Když si nedojdete více dní, jede se do nemocnice. Aneb jak důležitá je velká potřeba...

Proč se nazývá tato potřeba velkou? Jde o její velikost, obsah či o důležitost? Já osobně se přikláním k její důležitosti. "Když jsem jako malý nemohl jít jeden den na záchod, máma se ihned starala, co jsem jedl, co jsem dělal a jak se cítím. Když jsem nemohl jít více dní, svolala se celá rodina kolem jednoho stolu na poradu," vyprávěl můj učitel při ájurvédské přednášce o svatavrttam (tj. nauka o přirozeném zdraví a životním stylu, část ájurvédy).

Hned na prvním místě v dinacharya (denní rutina) stojí ranní hygiena a pravidelná stolice po probuzení.

Autor: 

Šárka Konečná

Emoce na toaletě

Po příjezdu do ordinace ájurvédského lékaře by člověk očekával, že vás jako první chytne za zápěstí a speciálním pohmatem zjistí vaší dóšu (vata, pita, kapha). Tak se to alespoň často píše v knihách o ájurvédě. Jako další by měla přijít na řadu klasická konzultace o rodinné anamnéze, pak výčet problémů a příznaků, že ano. Posadila jsem se tedy na stoličku, doktor se usmál od ucha k uchu svým zářivým úsměvem a zeptal se mě na mé emoce.

Otevřela jsem ústa, chtěla jsem si vylít srdce. Chtěla jsem říci, jak se poslední dny cítím, spíše necítím. Chtěla jsem mluvit o svých bouřících a protestujících emocích, které se po více jak dvou měsících v Indii otevírají doširoka. Chtěla jsem plakat. Chtěla jsem to pustit vše ven. Vše, co před studenty učitelského kurzu držím za fasádou vyrovnaného úsměvu. Vše, co držím léta sama před sebou. Než jsem ale spustila, přišla druhá, navazující otázka. Co vaše stolice? Mám poslední dny zácpu. Nejde to ven a já se každým dnem cítím hůře a hůře. Odpověděla jsem si. Opět se na mě usmál.

Stolice je odpad, nese vše nepotřebné z těla ven. Představme si tedy, že tato odpadní hmota trůní v našich střevech déle, než je zdrávo a skrze střevní stěnu pak prosakují toxiny do oběhu a do těla a to může mít velké následky na naše zdraví - migréna, nebo dokonce i rakovina. Nejčastější projev zaneseného organizmu je vidět skrze pokožku, náš největší orgán. Proto při problému s pokožkou, ať už se jedná o akné, ekzém či lupénku, první co s vámi na Východě udělají, je vyčištění střev a práce na pravidelné stolici. Aby se dál organizmus nezanášel. Důležitá je tedy četnost vyprázdňování, konzistence, tvar, barva i zápach.

Jak by to mělo podle ájurvédy vypadat

Podle ájurvédy by stolice měla být hlavně pravidelná a to každé ráno ve stejnou dobu. Dokonce jsou popsány její vlastnosti a vzhled tak, abychom poznali, že je vše v pořádku. Stolice by tedy měla být banánovité konzistence, z těla by měla odcházet snadno, bez výrazného zápachu (což záleží na tom, jak se stravujeme a co jíme) a měla by plavat na hladině.

A jak toho docílit? Návyk pravidelné stolice lze naučit. Jako učíme malé děti na nočník po spinkání, tak se můžeme i my, velké děti, naučit chodit pravidelně na toaletu. O jaký trik jde? Po probuzení vypijte sklenici teplé vody a pak se běžte posadit na toaletu. A nějaký čas si tam pobuďte. Každé ráno. A reflex, jako pokus I. P. Pavlova, se spojí, vznikne.

Pokud je váš návyk doposud opravdu bídný, doporučuji Triphalu, směs tří bylin. Pozor ale na to, jakou používáte. Já bohužel v Čechách účinnou nenašla a tak už teď mám v kufru připraveno pár balení, které si z Indie domů přivezu. Kdo by měl o tento přírodní zázrak zájem, nechť mi napíše.

A ještě jeden tip: voda z rozinek. Rozinky na noc namočte, ráno je vyždímejte a šťávu nalačno vypijte. Hodně štěstí!