Michaela Klímová
Jógu jsem začala praktikovat v roce 2000. Měla jsem před tím zdravotní problémy a lékaři mi zakázali téměř jakýkoli pohyb. Narodila jsem se s rozštěpem dvou krčních obratlů a několikrát jsem si při sportu zranila koleno, takže ve svých dvaceti letech jsem podle lékařů byla odepsaná. Migrény byly od puberty součástí mého světa a moje „praskající“ kolena se staly hudbou mého života. Lékaři mi zakázali děti, to kvůli páteři a kvůli kolenům mi doporučili maximálně cestu do školy a zpět.
Po studiích jsem se vydala do Anglie, kde jsem se vdala a několik let žila. Po porodu své první dcery jsem začala lačnit po pohybu a v té době jsem díky mé kamarádce objevila jógu. Začala jsem navštěvovat hodiny australské učitelky hathajógy Lorraine Groccott. Lorraine se učila od Jenny Beeken. Jenny se učila jógu v Indii pod vedením B. K. S. Iyengara a po návratu z cest do Indie, v Anglii založila organizaci Inner Yoga Trust. B. K. S. Iyengar jako dítě trpěl mnohými nemocemi a jóga mu doslova zachránila život. Když už jógu vyučoval, utrpěl zranění páteře a vyvinul vlastní systém využívání různých pomůcek, aby jógu mohli cvičit i handikepovaní lidé. Dnes vím, že ne nadarmo jsem se setkala právě s Iyengar jógou, s inspirativní a výjimečnou Lorraine a s Jenny Beeken a jejím nesmírně klidným, osobitý a velice hlubokým stylem výuky.
Několik let jsem doslova pronásledovala Lorraine na každou její hodinu. Jóga se stala součástí mého života. Začala jsem praktikovat jógu při vaření, přebalování dětí, obouvání bot, chůzi… prostě pořád. Jednoho krásného dne se mě Lorraine zeptala, jestli bych jógu chtěla učit.
Asi by mě to bez Lorraine nikdy ani nenapadlo. Vystudovala jsem uměleckou školu, malovala jsem, pořádala výstavy a pečovala o své děti.
Kurz na učitele jógy při Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy jsem absolvovala spíš jen pro rozšíření svých jógových obzorů. Nedlouho na to mě však kamarádi v roce 2008 požádali, abych je učila jógu. Od té doby mě jóga provází denně také jako učitelku. Učím jógu několik hodin týdně.
Asi se není čemu divit, že můj přístup k józe je zejména terapeutický. Vnímám její potenciál poprat se s omezeními těla a vyléčit tak rozbouřenou mysl. Snažím se představit jógu v co nejčistší formě, jako způsob práce s myslí skrze tělo.
Moje mise je oprášit jógu od nánosu předsudků a domněnek, které náš mozek umí obratně vytvořit pokaždé, když něco neví a přiblížit ji co nejjednodušším způsobem co nejvíce lidem.
Při hodinách kladu důraz na vnímání současného okamžiku. Pozorování mysli a uvědomování si myšlenek, které utvářejí naši představu o světě. Moje hodiny jógy jsou zkrátka pro všechny, kteří jsou ochotni přijmout své tělo a objevit krásu své mysli.
Můj přístup k józe zformovala i moje terapeutická praxe. Jako terapeut energetické psychologie se zabývám fungováním mysli a návyky, které mají za následek vzhled našeho těla a vytváření emočních bloků, které ovlivňují naše prožívání všeho, co se odehrává vně našeho těla. Jóga je pro mě jeden ze způsobů terapie mysli. Terapií mysli chápu navrácení mysli ke své přirozenosti, stavu bez hodnocení a prožívání neomezené radosti.
Od roku 2004 jsem také praktikující buddhistka. Od té doby jsem obdržela řadu učení o lidské mysli a práci s emocemi od významných buddhistických učitelů a lamů tibetského buddhismu. Buddhova učení významně ovlivnila můj život a prolínají se vším, co v životě dělám.
Kurzy jógy vedu v Táboře, Sezimově Ústí a Soběslavi.
Namaste
