Aneb workshop o svobodě těla a mysli (nejen) v rotačních asánách!
Úloha k (vy)řešení během workshopu.
Marek není zrovna nejohebnější. Před tím, než začal s jógovým cvičením, si sotva zavázal tkaničky u bot. Po krátké době pravidelného a intenzivního cvičení, přišel zasloužený pokrok. Během dalších měsíců se však žadný další posun nedostavil, narazil na bod stagnace. I když s tkaničkama už mu to šlo bravůrně. Síla vůle cvičit dál však překonala pocity frustrace.
Marika si odjakživa zavázala tkaničky levou zadní. Je ohebná jako proutek. I s těmi náročnějšími pozicemi si hravě poradí. Na jógových lekcích si s oblibou prohlíží svůj odraz v zrcadle. Připadá si pak jako všechny ty krásné paní v jógových časopisech.
Který z nich dělá jógové pozice ale ne jógu a proč? Čím se liší asánová pozice od gymnastického cviku?
Znamená volnost v těle automaticky volnost ve vědomí?
Dosáhneme hlubšího efektu ve chvíli, kdy si v asáně sáhneme dál?