Jaruška Sedláčková

K józe jsem se dostala před více než desíti lety a po celou tu dobu mám štěstí na mnoho zajímavých učitelů, kteří mě na mé cestě doprovázejí, zabarvují, odlišují a dovolí mi sdílení i zvědavé nahlížení do jejich životních scénářů, ale přitom mě brousí do uvědomění si toho, že režisérem si mám (z)být sama.

Jóga se mnou rezonuje, učí mě (u)žít si každý (oka)mžik s láskou z lásky, být autentickou, ryzí a vnáší mi disciplínu a řád do každé molekuly mého já. Zanechává ve mně jemný podtón souznění se sebou samotnou bez pocitu osamocení. Pomáhá mi odvalovat val z občasných pocitů těžkosti bytí a přitom být s tím, co zrovna (ne)mám. To vše mě učí (nem)učit skrze jógovou terapii :)

V posledních čtyřech letech mi navíc učarovala jóga pro děti, kde mláďátka nejvíce inspirují mě – především si neubližovat, nebrat se tak vážně, být bezprostřední a hravá.

Mezi mé milé a inspirativní učitele patří: rodina (včetně Spirítka) :), Lenka Robinson, Pavel Hájek, Andrea Nilsen, Hanka Luhanová, Olinka Tajovská, Lucie Königová, Günter Niessen a Ganesh Mohan. Ovšem mou největší inspirací, skrze své pocity – od dětí až po seniory – jsou mí studenti… A já pokorně děkuji každý den za důvěru a chuť spolusdílet…