O bandhách se dnes nejčastěji hovoří ve spojení s aštanga vinjása jógou, avšak jejich praxe je zakořeněna hluboko v jógovém učení jako takovém, bez ohledu na novodobé dělení mezi "jógové styly".
Slovo bandha se konvenčně překládá jako zámek, což ale s ohledem na jeho praktický význam může být lehce zavádějící. Jedná se o vnitřní mudry, prováděné skrze niternou koncentraci ve spojení se specifickým sevřením či uzavřením (kontrakcí) určitých oblastí, a omezením toku pránické energie.
Cílem vědomé práce s bandhami je regulace toku prány, uvolnění psycho-energetických bloků (granthi), očista energetických kanálů v těle (nádí šuddhi) a harmonizace klíčových center (čakry), které řídí vazbu mezi dílčími částmi naší fyzické, mentální a spirituální konstituce.
Klasická jóga rozlišuje tři hlavní bandhy:
- Múlabandha - kořenový zámek, perineum;
- Uddíjána bandha - břišní zámek na úrovni solaru, bránice;
- Džalandhára bandha - hrdelní zámek, na úrovni středu krku.
Jejich spojení se nazývá Mahá bandha - veliký (mocný) zámek - a je technikou, jejíž správná praxe ovlivňuje vegetativní nervový systém.
Práci s bandhami je nutné si osvojit pod dohledem zkušeného učitele!