dóša

दोष
Sanskrt
doṣa
Přepis
dóša
Čteme
Od kořene:

Duṣ - duṣyati - stat se zlým, být nečistý, zahynout, dělat chyby

Hlavní význam:

Večer, tma; chyba, neřest, změna, nemoc, nálada, rozpoložení (3 rozpoložení těla v ájurvédě: váta, pitta, kapha)

Jógové aspekty:

Koncept tří dóš (tridóša) patří mezi základní stavební kameny ájurvédy. Jedná se o tři psychofyziologické principy, jejichž vzájemné vyvažování a poměr určuje individuální inklinace a tělesnou konstituci v momentu početí. Dóša je tedy jakousi danou matricí vnitřních pochodů těla a projevů psýchy. Každá dóša nabývá svého charakteru skrze specifické spojení archetypálních vlastností elementů (mahábhúta – země, voda, oheň, vzduch, prostor).

Tři dóšy jsou jmenovitě:

  • Váta = vzduch + prostor
    Řídí například pohyb v těle, dýchání, smyslovou percepci, rychlost, neklid, přeměnu
  • Pitta = oheň + voda
    Řídí například termoregulaci, trávení, intelekt, vztek, žárlivost
  • Kapha = voda + země
    Řídí například stabilitu, kohezi,  ukotvenost, sílu, jistotu, hromadění, poživačnost

S termínem dóša se lze ale setkat i v jógové filosofii, kde je podle Pataňdžaliho (PJS III/50) semenem neřesti. Má tedy co do činění s etikou a negativními sklony lidského charakteru, například se žádostivostí (káma), nenasytností (lóbha), připoutaností (snéha), klamem (móha), hněvem (kródha), lenivostí (álasja) atd. Neřesti sloužící jako překážky na cestě k seberealizaci rozvíjejí Upanišady nebo epos Mahábhárata.

Jógový slovník sanskrtu
připravují a průběžně doplňují
Jógoviny, Barbora Hu
a Pohled pracoviště
Go to top

Nejbližší akce