Guru je duchovním učitelem a rádcem, který tohoto stavu (nikoliv postu a "sociálních výsad") dosáhl svou osobní praxí, nejčastěji pod vedením vlastního učitele. Guru není samozvaným a dogmatickým šiřitelem "pravdy". V tradiční optice indického kontextu guruům přináleží veliký respekt, jelikož se předpokládá, že dosáhli vyššího stupně spirituálního vědomí.
V původní tradici se jógová nauka šířila skrze instituci "guru-šišja parampará", což je de facto osobním přenášením znalostí z učitele na žáka. Součástí této tradice je často i rituální iniciace (šaktipat), spojená s předáním duchovní "síly" (šakti), osobní mantry a jógického jména ve stavu, kdy se žák stává kompetentním předávat nauku dál.
V Indii je i dnes bežné, že je guru vnímán jako ikona - zbožštělá osoba, hodná úcty, jíž je záhodno svůj respekt projevovat i nesobeckou službou (séva). Tato skutečnost bohužel zrodila i čilou praxi zneužitelnosti. A tak je nejen na západě, ale i na indické půdě možné setkat se se samopovolanými "světci", kteří jsou spíše zdatnými sociálními manipulátory a ziskuchtivými obchodníky s lidskou důvěrou než skutečnými duchovními vůdci.