kléša

Pojem kléša označuje potíže nebo překážky na individuální cestě sebepoznání. Pataňdžali jich v jógasútrách definuje pět:

• nevědomost (avidjá)
• egoismus (asamitá)
• připoutanost (rága)
• nechuť (dvéša)
• lpění na životě (abhini-véša)

Jedná se tedy o jakési základní a inherentní vzorce pohnutek, které nás vedou k ulpívání a omezování své existence na pomíjivý svět samsáry. Kléše jsou dle Pataňdžaliho také zdrojem vytváření karmického úložiště v podvědomí.

Druhá kniha jógasúter rozlišuje tři úrovně kléš z hlediska síly jejich působení:

• spící ve stavu potenciálu (asupta), jako podprahové vzorce z minulých zkušeností
• oslabené (tanu), zmírněné vědomou jógickou prací s vědomím
• zadržené (vičchina), kdy jedna překážka zamezuje vzniku druhé
• vybuzené (udára), tedy ty, které mají přímý vliv na aktuální dění