mantra
Nástroj mysli, řeč, posvátný text/řeč, modlitba, píseň chvály.
Védský hymnus/posvátná formulka adresovaná jakémukoliv božství.
Mystický verš/magická formule, vzývání, zaklínadlo, kouzlo.
Říká se, že hlavních manter je 70 miliónů a druhotných dokonce bezpočet.
Mantra je doslovně "nástrojem mysli", mystickou formulí, jejíž opakování (džapa) ukotvuje pohyby mysli v hlubší koncentraci, potřebnou pro stav meditace.
Mantra džapa může být vnější (hlasitá) a vnitřní (neprojevená, tj. tichá). Existuje nespočet druhů manter napříč několika ideovými směry (včetně těch náboženských jako buddhismus, hinduismus). V náboženských proudech jsou mantry obvykle invokací boha (či symbolicky vlastností, které bůh představuje - např. Ganéša mantra v hinduismu jako prosba o odstranění překážek v počínání).
V józe a tantře je kladen veliký význam vibračnímu potenciálu (kvalitě) mantry. Zvuková stránka mantry v józe rezonuje s konkrétními aspekty našeho vnímání a prožívání. Semenné mantry (bídž mantry) se tak například svou vibrací váží ke konkrétním čakrám, jejich složeniny ke stupňům vědomí. Mantrou všech manter je zvuk ÓM (Óm pranava), považovaný za vibraci rezonující uvnitř makro i mikro kosmu.
Praxi opakování manter jako hlavní techniku k zastavení změn mysli, pojala za svou mantrajóga (v buddhismu mantrajána), neboli směr, který se prolnul i do moderních proudů jógové praxe, jako je například Transcendentální meditace, která se v 60. letech díky hnutí Hippies dostala ve velkém i na západ.
Při recitaci manter se často používá mála (růženec ze semen posvátného stromu rudrakš), slouží k odpočítávání manter.
