prána

Slovo prána označuje dech života, neboť kde není dech, není život. Prána je však v tradičním jógovém pojetí mnohem více, než-li jen nádech a výdech. Prána je univerzální energií, sdílenou vším živým. Energií, jejíž životnost je věčná a nekončí fyzickou smrtí svého nositele. Proto v některých směrech indické filozofie také významově koliduje s označením ducha/duše jakožto oživujícím, nesmrtelným a všeobjímajícím principem existence.

Dle jógy každá živoucí bytost disponuje určitým pránickým potenciálem, který zahrnuje to, co nám “bylo dáno do vínku” geneticky, karmicky, a co v neposlední řadě dále sami spravujeme tím, jak myslíme, jak se chováme, jak se stravujeme, jaké máme vztahy atp.

V dnešní józe se obvykle potkáte s praxí pránájámy (ovládáním dechu). Pránájáma není jen technikami vědomého vedení dechu, ale též energie.

Hatha jóga tradičně rozlišuje typologii pěti prán (Panča prána) a to dle lokalizace, směru proudění a funkce (fyziologické i psychoemoční) dané kvality prány. Slovo váju znamená "vítr, dech či přeneseně proud":

• apána váju - energie spodku těla, proudící dolů a ven, sestupná dynamika řídící vylučovací procesy, uvolňování "hotového" na úrovní fyzické i mentální
• samána váju - energie středu těla, metabolický potenciál, trávení
• prána váju - energie hrudi, krajiny srdce, je protiváhou apány, ovlivňuje srdce a plíce
• udána váju - energie hrdla, hlavy, paží, vzestupná dynamika, váže se ke zvuku, komunikaci
• vjána váju - energie integrace, zajišťuje fyziologickou homeostázu, psychologickou integritu, rozvádí vitální sílu ze středu do periferií těla