Jógu tak, jak je dnes běžně prezentována a mnohdy i žita, lze často pochopit poněkud iluzivně. Jako cestu neposkvrněného a všeprostupujícího světla, za neméně krystalickou pravdou. Na této cestě, mnohdy v hladové touze po celistvosti, dokážeme přimhouřit, ne-li zcela zavřít jedno oko, abychom uvnitř sebe náhodou nespatřili to, co nás svojí podstatou možná děsí nebo trochu odpuzuje.
Lačníme po kvalitě čistoty (sattva), ale nedokážeme ji zcela pochopit, pokud se alespoň nedotkneme kvalit s nimiž kontrastuje. Bez tmy hůře chápeme světlo. V jazyce jógových metafor se obdivujeme dokonalosti lotosového květu, aniž bychom si byli ochotni připustit, že vyrůstá z nedohledného bahna, kdesi hluboko pod vodní hladinou. Tak, jako i lidské vědomí.
V připravovaném workshopu se dotkneme tématu stínu – podvědomého rezervoáru kam patří vše, co nechceme vynášet na světlo. Stačí však správný sklon světla, a velikost našeho vlastního stínu nás dokáže pěkně vylekat. Když utíkáme, stín běží s námi. Tedy dokud jej nepochopíme a nepřijmeme jako svoji součást, s níž dokážeme dobře žít.
Plánovaná témata budoucích workshopů najdete zde.
Téma workshopu IV: Bolest a žal
Psychická bolest je jako špatně zhojená jizva, reagující palčivou tenzí a svíravostí na každou změnu „mentálního počasí“. Žal a smutek je reakce, výsledná zpráva o konkrétní zkušenosti, z nichž často „empiricky“ odvozujeme podobné výsledky i v tom, co se ještě nestalo. Bolest a žal ochromují, vytváří pomyslnou krustu necitu či defenzivní brnění ukované z preventivního strachu a předpojatosti. Jak se zbavit bolesti, je možné ji odstranit jako zaraženou třísku, anebo ji spíše prožít jinak a dát jí tak vědomou pečeť? Umíte odpustit? Druhým, sobě?
Kontraindikace: hypertenze a kardiovaskulární potíže s ní související, glaukom, těhotenství a šestinedělí, epilepsie, diabetes, psychické potíže (schizofrenie, maniodeprese, hraniční poruchy, panická ataka)