Vlídnost je to, když nám ásana nebrání se v ní rozpustit. Ladnost je to, když do pozice nevstupujeme, ale nenásilně vplouváme jako motýl dosedající na květ. Plynout znamená se nechat nést svým dechem a svým tělem obtiskávat ásany do vln časoprostoru.
Seminář bude orientovaný přesně tímto směrem. Budeme bádat jak zařídit, abychom v pozicích byli jako mladý pružný strom, "jen tak mimochodem" ohýbaný větrem našeho dechu a ne strom vší silou lámaný a tu a tam přiříznutý motorovou pilou.
Ladnost a jemnost jsou vnitřní kvality – budeme se tedy zahloubávat dovnitř, proto někdy úplně zastavíme, abychom poznali, co by mělo zůstat nehybné i při našem plynutí.
O lektorovi:
Martin Wagenknecht se jógovému cvičení věnuje přibližně sedm let a jeho přístup se vyvíjel: "Začal jsem s aštangou, upoceně, tvrdě a nekompromisně. Mohli bychom říct i ortodoxně. Po čase se něco začalo měnit, začala přicházet lehkost a plynulost. Jemnost a niternost začaly přemáhat tvrdost a zaťatost, stejně jako vnitřní prožitek vnější formu."
Tuhle svou zkušenost by chtěl sdílet s ostatními, a tím jim pomáhat objevit, jak věci dělat s menším úsilím (což nemusí platit nutně jen pro praxi ásan).
"Jógovému cvičení jsem se věnoval převážně samostatně – rychle jsem začal vnímat, že si chci cvičit sám, že jinak to nemá moc smysl. A taky jsem začal být otrávený pořád někam dojíždět, když podložku a sebe mám vlastně i doma." Úplně bez učitele by to ale nešlo – a tak v Praze Martin praktikoval pod vedením Dalibora Štědronského a časem absolvoval tři víceměsíční pobyty v jihoindickém Majsúru, kde praktikoval s Vidžajem Kumárem (aštanga vinjása, první, druhá a začátek třetí série) a dva a půl měsíce i s jeho bratrem Vinajem (záklony a pránájáma).
"Indie pro mě byla naprosto přelomová zkušenost. Nejen v oblasti cvičení. Právě tam v jihoindické výhni jsem pochopil, že v józe jde o tu jemnost – byl jsem totiž tak grogy, že jinak než jemně to ani nešlo. A taky jsem měl štěstí na učitele, kteří toto uvnitřňování a zjemňování podporovali. Od té doby mě přestalo bavit se u cvičení dřít."
V současnosti se Martin vzdělává na České akademii jógy, kde poznává "klasickou" hatha jógu: "Hatha jógu jsem nejprve nebyl schopen docenit, posléze, když jsem začal vnímat její efekty, jsem si nedokázal přiznat, že méně může být i více. Nyní jsem snad pro ni dozrál. Cítím, že jsem na správné stopě, nebo jsem jenom zlenivěl ;) Každopádně je to fajn pocit."
K předávání a sdílení svých poznatků ze cvičení se Martin dostal oklikou, ale každopádně nezapře, že je vystudovaný učitel. Ač se k tomu moc nehlásí a učení se chtěl za každou cenu vyhnout. Holt, každého jednou jeho osud doběhne.