Poslouchám své tělo, teď chce odpočívat

Dnes se necítím dobře. Od mého příjezdu mám stále ucpané dutiny, ranní bolesti v krku, zvláštní tlak v uších a v dutinách.

Praktikovala jsem pránajámu brahmari, kdy jsou ústa zavřená, rty se jemně doktýkají, horní a dolní čelist je uvolněná, zuby lehce od sebe, jazyk jemně přitlačený na horní patro. S výdechem při tomto dechovém cvičení vydáváme zvuk připomínající bzučení čmeláka, můžeme se soustředit na oblast mezi obočím (anja centrum) a vnímat příjemnou vibraci v celé hlavě. Po této pránajámě mi zapískalo v uchu, mohutně jsem kýchla a konečně se dostavil pocit uvolnění a vyrovnání tlaku. Brahmari uvolňuje napětí, stres, harmonizuje nervovou soustavu a pomáhá odstraňovat zlost. Mimo to zvyšuje uzdravovací procesy v těle, doporučuje se praktikovat brzy ráno či později v noci, jelikož v tento čas máme zvýšenou citlivost vnímání a tak můžeme získat více benefitů.

Autor: 

Šárka Konečná

V prosinci je v Indii také období zimy. Přes den sice naměříme přes 30 stupňů, ale noci i rána jsou chladnější.

Miluji zvuky moře, přírody a vran - vždy mě při usínání ukonejší, je to pro mě mělodie tohoto mého dočasného domova v Arsha yoze. Proto si nechávám otevřené okno celou noc. A samozřejmě spím přímo pod oknem, přestože je druhá postel volná. Nejspíš na mě v noci fouká, i tak jsem stále přímo pod oknem. Spánek mám dobrý. Kdekdo by mi ho mohl závidět. Večer usnu a ráno se probudím. Nic mezi tím, nevím o sobě a sladce si podřimuji. Přítel mi často doma v noci stahuje peřinu z obličeje, abych se neudusila, anebo mi naopak přikrývá chodidla, abych se nenastydla. Tady se mnou ale není a tak se o mě nikdo v noci nestará. Probouzím se s bolestí v krku, s ucpaným nosem a s kašlem. Přesto jsem tento stav dosud připisovala dlouhé cestě a aklimatizaci.

Odpočiň si

Dnes jsem se ale probudila v daleko horším stavu. Oteklá a nad míru unavená jsem vyšla ze svého pokoje jako každé ráno kolem půl šesté a začala jsem s očistnou technikou džala néti. Nosem ale nic neprotékalo, i když jsem v předklonu a s konvičkou u nosu stála asi deset minut. Nic.

Došla jsem si pro tygří mast a pomazala spánky, čelo a dutiny a jen na chvilinku si lehla s myšlenkou, že za chvilku vstanu a budu pokračovat ve vlastní praxi pránajámy. Probudil mě až hlas mého učitele Harilaljiho, který hlasitě telefonoval před domem. Zmateně jsem se podívala na hodiny. 7:30!

Trochu zahanbeně jsem vyšla z pokoje a Harilalji se na mě usmál. "How do you feel today?," optal se mě při pohledu na uslzené a opuchlé oči. "Not so good," odpověděla jsem pravdivě a na potvrzení si kýchla.

Harilalji mi vysvětlil, že se právě teď mění roční období a pokud k tomu navíc v tropech prší, je to ráj pro bakterie, které se v takovém prostředí množí. Můj stav je tedy normální. Změna podnebí, změna počasí, změna tlaku a změna života. To vše se podepsalo. Co ale teď? Odpočinek.

Schopnost rozlišování, vivéka

Nutkavou myšlenku jít si zacvičit do Pataňdžaliho sálu jsem opustila a raději poslechla své tělo. Myslím, že určit si, co je správné a co ne, je vyšší jógou. Toto rozlišování se nazývá vivéka. Naše rozlišovací schopnost toho, co je věčné a co je pomíjivé, co je správné a co není, rozlišování, při kterém se zapojuje naše vyšší mysl Vidžňánamajakóša (jeden z 5 obalů těla - panča kóša). Tento obal vyšší mysli na své cestě pěstujeme a rozvíjíme, abychom byli schopni rozlišit, co je pro nás dlouhodobě správné. Tento obal nás odlišuje od zvířat.

Příklad? Diabetik, který miluje sladké, ale kvůli svému zdravotnímu stavu si jej nemůže dát, stojí před velkým dortem. Má na něj ohromnou chuť. Co udělá jeho nižší mysl Manómajakóša? Říká mu "dej si, teď si to užij, nestarej se, co bude, dej si". A on si dá - pořádný kus dortu s cukrovou polevou navíc. Co se stane? Až jej dojí, nejspíše se mu udělá zle, zamotá se mu hlava, zvýší se mu krevní cukr a možná upadne do hyperglykemického stavu. Pokud by ale měl vypěstované rozlišování, vyspělou Vidžňánamajakóšu, řekl by si "ne, není to pro mě dobré, mohlo by se mi přitížit, mohl by se můj celkový stav zhoršit, nedám si". Takhle naše mysl funguje. Je na nás, který obal budeme pěstovat a rozvíjet.

U mě se dnes ozvala Vidžňánamajakóša a já jsem si řekla "odpočívej a sbírej síly pro další dny". Sílu budu potřebovat, sem do ášramu Arsha yoga totiž přijede velká skupina jogínů na kurz. Usedám proto s indickým čajem, zabaluji se do šály a dívám se do zelené zahrady plné velkých listů, palem a písku. Déšť a změna počasí přece jen něco do sebe mají, říkám si při tomto pohledu do světa barev a zvuků indické přírody.